Autor putoval z Prahy do Santiaga de Compostela po etapách v letech 1991 – 1996; byl jedním z prvních Čechů, kteří se na tuto pouť vydali po otevření hranic. Svůj cestovní deník doplňoval historiemi, pověstmi, legendami, ale i vzpomínkami a úvahami. Jeho kniha je tak současně dokumentem o pouti současnou Evropou, středověkou Evropou i vlastním nitrem. Není průvodcem pro dnešní poutníky, kteří jdou v zástupech, je spíše vzpomínkou na dobu, kdy španělské babičky při spatření poutníka ještě svolávaly vnoučata, aby se na něj přišly podívat a pozdravit.
I. díl pojednává o pouti z Prahy do Le Puy ve francouzskén Centrálním masivu, vykonané v letech 1991 – 1992.
